Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návštěvníci hvězdárny doslova zírali na neviditelné světlo

Návštěvníci hvězdárny doslova zírali na neviditelné světlo

Experimentální šou Zdeňka Bochníčka. Autor: HaP České Budějovice.
Experimentální šou Zdeňka Bochníčka.
Autor: HaP České Budějovice.
Hvězdárna a planetárium České Budějovice pozvala na úterní večer 28. května 2013 fyzika doc. RNDr. Zdeňka Bochníčka, Dr. Ten ve své experimentální show návštěvníkům přiblížil, vysvětlil a názorně předvedl celé spektrum elektromagnetického záření. Jinak řečeno, k vidění bylo nejen viditelné, ale i neviditelné světlo!

Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Viditelné světlo – tak se nazývá část elektromagnetického záření v oblasti vlnových délek 390-760 nm. Docent Zdeněk Bochníček si položil na začátku představení otázku: „Proč právě tuto část elektromagnetického spektra lidské oko vnímá a čím se liší od ostatního záření?“ Postupně publiku odtajoval a ukazoval skutečnosti. A jak zněla větší část odpovědi? Protože v oblasti viditelného světla nejvíce svítí Slunce a je dobře průhledná zemská atmosféra. Dále záření ultrafialové, tj. záření o kratší vlnové délce, je pro člověka neviditelné, protože lidské oči nedokáží fotony s vysokou energií tohoto záření zachytit, aniž by došlo k poškození zraku. A na druhé straně záření infračervené, tj. záření o delší vlnové délce, člověk nevidí, protože právě v této IR oblasti sám vyzařuje. A zda-li se to takto během evoluce stalo jen náhodou či to je záměr, nechal docent Bochníček na rozvaze samotných posluchačů.

Ve druhé části show pak návštěvníkům ukázal neviditelné světlo. Jak to dokázal? Jak zviditelnil neviditelné? Stačí převést fotony infračerveného a ultrafialového záření na fotony viditelného světla, a to jeho interakcí s látkovým prostředím. Pro zviditelnění UV záření lze využít fotoluminiscenčních materiálů – třeba obyčejného běleného kancelářského papíru a pro předvedení IR záření pak postačí běžná videokamera vybavená IR nočním viděním.

Docent Zdeněk Bochníček působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice je instituce, zabývající se astronomickým výzkumem a seznamováním široké veřejnosti s astronomií a jí příbuznými vědami. Českobudějovická hvězdárna je umístěna v Háječku na soutoku Vltavy a Malše.

Petra Stolbenková
Hvězdárna a planetárium
České Budějovice
tel. 386 352 044
e-mail: marketing@hvezdarnacb.cz
http://www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi

Štítky: Hvězdárna České Budějovice


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »